Inspirace Měsícem – Roger Waters
V předchozí Inspiraci Měsícem jsem se věnoval malířskému umění Vincenta Van Gogha. Nyní zabrousím do báječného světa hudby. Proč? Už za pár hodin přece zavítá do Prahy Roger Waters s představením, které je snad nejproslulejším uměleckým počinem inspirovaným Měsícem od dob čínského básníka Li-po.
Mám na mysli pochopitelně slavné album britské skupiny Pink Floyd – The Dark Side of the Moon. V roce 1972, kdy tento mimořádný hudební počin vznikal, ještě zbývalo mnoho času do roztržek, které nakonec vyvrcholily rozpadem skupiny. Dark Side je považováno za dílo opravdu kolektivní, na kterém se podepsal kreativní duch všech členů Pink Floyd. Přesto si troufám tvrdit, že nadčasová podoba The Dark Side of the Moon je zásluhou především Rogera Waterse. Proto v tomto případě obviňuji z inspirace Měsícem právě jeho.
Paradoxní je, že i když Dark Side představuje "nejkosmičtější" název alba v celé historii skupiny, přesto se právě tímto albem floydi definitivně přikovali k zemi a k pozemským problémům. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse nebo The Great Gig in the Sky, nejde o "kosmická" témata. Zatímco v prvních albech skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo (vzpomeňme Astronomy Domine, Set the Controls for the Heart of the Sun nebo původní verzi Echoes), na Dark Side jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života, chamtivost apod. Možná díky pozemským tématům se floydi postupně propracovali z psychedelického undergroundu mezi nejvlivnější rockové kapely minulého století.
Pro název alba se Roger Waters nechal inspirovat temnou stranou Měsíce, která v tomto případě evokuje temnou stránku lidské osobnosti a našich vlastností. Tady musím podotknout, že název alba se vlastně v Česku už od své premiéry překládá nesprávně. The Dark Side of the Moon totiž neznamená odvrácenou stranu Měsíce, ale temnou, neosvětlenou stranu našeho kosmického souputníka. O nesprávně vžitém českém překladu svědčí i překlady názvu alba v jiných jazycích. Pojem Dark Side of the Moon se i v anglosaských zemích občas chybně používá pro označení odvrácené strany (viz např. en.allexperts.com), ale nemyslím si, že tohoto omylu se dopustil i Roger Waters. Svědčí o tom i mluvená poznámka v samém závěru alba:
There is no dark side of the moon really. Matter of fact it’s all dark.
Tak vidíte, The Dark Side of The Moon vlastně nemá s Měsícem téměř nic společného. Přesto si našeho kosmického souseda na pátečním koncertu v pražské Sazka aréně užijete dosytnosti. Druhá polovina koncertu bude totiž věnována právě Temné straně, při které si Měsíc prohlédnete ve všech barvách, jaké máte rádi. O tom, že nepůjde jen o oprašování starého díla, jsem se přesvědčil už loni na koncertě v Holandsku. Roger Waters má totiž lidem ještě hodně co sdělit a vůbec nevadí, že se v textech nebude příliš zabývat Měsícem. Nebeská tělesa přece mají velký význam i proto, že mohou inspirovat k úžasně zpracovaným uměleckým výtvorům, která nám dokáží nahlédnout do nás samých – výtvorům i tak působivým, jakým je bezesporu The Dark Side of The Moon…
Mám na mysli pochopitelně slavné album britské skupiny Pink Floyd – The Dark Side of the Moon. V roce 1972, kdy tento mimořádný hudební počin vznikal, ještě zbývalo mnoho času do roztržek, které nakonec vyvrcholily rozpadem skupiny. Dark Side je považováno za dílo opravdu kolektivní, na kterém se podepsal kreativní duch všech členů Pink Floyd. Přesto si troufám tvrdit, že nadčasová podoba The Dark Side of the Moon je zásluhou především Rogera Waterse. Proto v tomto případě obviňuji z inspirace Měsícem právě jeho.
Paradoxní je, že i když Dark Side představuje "nejkosmičtější" název alba v celé historii skupiny, přesto se právě tímto albem floydi definitivně přikovali k zemi a k pozemským problémům. Dokonce ani v takových skladbách, jakými jsou Eclipse nebo The Great Gig in the Sky, nejde o "kosmická" témata. Zatímco v prvních albech skupiny se to vesmírnými motivy jen hemžilo (vzpomeňme Astronomy Domine, Set the Controls for the Heart of the Sun nebo původní verzi Echoes), na Dark Side jsou ústředními tématy šílenství, peníze, pomíjivost života, chamtivost apod. Možná díky pozemským tématům se floydi postupně propracovali z psychedelického undergroundu mezi nejvlivnější rockové kapely minulého století.
Pro název alba se Roger Waters nechal inspirovat temnou stranou Měsíce, která v tomto případě evokuje temnou stránku lidské osobnosti a našich vlastností. Tady musím podotknout, že název alba se vlastně v Česku už od své premiéry překládá nesprávně. The Dark Side of the Moon totiž neznamená odvrácenou stranu Měsíce, ale temnou, neosvětlenou stranu našeho kosmického souputníka. O nesprávně vžitém českém překladu svědčí i překlady názvu alba v jiných jazycích. Pojem Dark Side of the Moon se i v anglosaských zemích občas chybně používá pro označení odvrácené strany (viz např. en.allexperts.com), ale nemyslím si, že tohoto omylu se dopustil i Roger Waters. Svědčí o tom i mluvená poznámka v samém závěru alba:
There is no dark side of the moon really. Matter of fact it’s all dark.
Tak vidíte, The Dark Side of The Moon vlastně nemá s Měsícem téměř nic společného. Přesto si našeho kosmického souseda na pátečním koncertu v pražské Sazka aréně užijete dosytnosti. Druhá polovina koncertu bude totiž věnována právě Temné straně, při které si Měsíc prohlédnete ve všech barvách, jaké máte rádi. O tom, že nepůjde jen o oprašování starého díla, jsem se přesvědčil už loni na koncertě v Holandsku. Roger Waters má totiž lidem ještě hodně co sdělit a vůbec nevadí, že se v textech nebude příliš zabývat Měsícem. Nebeská tělesa přece mají velký význam i proto, že mohou inspirovat k úžasně zpracovaným uměleckým výtvorům, která nám dokáží nahlédnout do nás samých – výtvorům i tak působivým, jakým je bezesporu The Dark Side of The Moon…
vystavil Pavel Gabzdyl v
14:37
