Není to tak dávno, kdy Pavel Karas v jednom komentáři svým způsobem označil Vincenta Van Gogha za průkopníka space-artu. Nejspíš na tom něco pravdy je. Van Gogh si totiž v kresbě nočních krajin opravdu liboval. Když například dokončil nádherný obraz
Noční kavárna, s nadšením popisoval jeho sestře Wilhelmě zkušenosti s malováním nočního nebe:
"Chci teď konečně namalovat hvězdnou oblohu. Často mám pocit, že noc je koloristicky bohatší než den, je barevná intenzivní fialovou, modrou a zelenou. Je jasné, že malování hvězdné oblohy nespočívá jen ve vyznačování bílých teček na červenomodrém pozadí." Traduje se také, že Van Gogh si kvůli nočního malování dokonce pořídil bláznivý klobouk se svíčkami připevněnými na krempě.
Ty nejpůsobivější noční obrazy Van Gogh nakreslil krátce před svou smrtí - v době, kdy si uřízl ucho a kdy se dostal do ústavu pro chorobomyslné. Že by noci přitahovaly blázny? Obraz Hvězdná noc (1889).
Jestliže měl Van Gogh v oblibě noční scenérie, samozřejmě nemohl vynechat ani našeho nebeského souseda. V tomto ohledu stojí za zmínku jeho obraz
Východ Měsíce, který namaloval během května až září roku 1889 z kláštera Saint Rémy ve Francii. Astronomy Russella Doeschera, Donalda Olsona a Marilyn Olsonovou z Texasské univerzity obraz natolik zaujal, že se vydali do Saint Rémy, aby zjistili, kdy přesně Van Gogh obraz tento namaloval. Vycházeli přitom z pozice Měsíce vůči okolí v době jeho východu. Na základě jednoduchých pozorování dospěli k závěru, že Van Gogh musel obraz nakreslit buď 16. května nebo 13. července 1889. Konečné rozřešení přinesla až jednoduchá úvaha: Pokud by Van Gogh kreslil Měsíc 16. května, musela by být pole ještě zelená, nepřipravená na sklizeň. Na obraze je však posekaná zlatá pšenice uvázaná do balíků. Obraz byl tedy namalován v červenci. Na přesném datu ale stejně nesejde, vždyť Van Goghovo vyobrazení oranžového Měsíce vycházejícího ještě na nesetmělé obloze dokonale připomíná atmosféru letních večerů i po více než sto letech.
<< Domovská stránka