„Dneska snad musí být úplněk!” Tuto frázi můžeme zaslechnout docela často. Od nespavců, kteří nemohou při úplňku usnout, přes záchranáře, kteří sundávají zbloudilé náměsíčníky ze střech až po policisty, kteří prý za svitu jasného Měsíce vyjíždí k jedné havárce za druhou. Nemálo lidí podle měsíčních fází sklízí ovoce, stříhá si vlasy, nakupuje nebo sází v hernách a kasinech. Jak to tedy s úplňkem a vůbec vlivem Měsíce na naše životy je?

Není pochyb o tom, že Měsíc na nás vliv má! Jeho přitažlivá síla periodicky vzdouvá hladiny pozemských moří a působí jako účinný stabilizátor sklonu rotační osy Země. Díky Měsíci vznikla i spousta opravdu skvělých hudebních, literárních i výtvarných děl. Vliv Měsíce je ale někdy silně přeceňován.[3]

Nutno přiznat, že většina hvězdářů Měsíc nesnáší. Jeho oslnivý svit totiž spolehlivě přesvětluje slabší objekty na nočním nebi, takže se skoro nedají pozorovat. Foto: Pavel Gabzdyl.

Je to tak. Měsíc se nám občas může vkrást až do postele a probudit nás. Kolikrát jste se ale v noci probudili a Měsíc zrovna nesvítil? Pokud však bude svítit, určitě si tuto událost zapamatujete. Psychologové tomu říkají selektivní paměť – pamatujeme si spíš to, co zapadá do našeho názoru.

Některé lékařské studie ovšem nevylučují, že na kvalitu lidského spánku má vliv i samotný lunární cyklus, který způsobuje, že mozková činnost indikující kvalitu hlubokého spánku, se za úplňku snižuje někdy až o třicet procent [5]. Podobný vliv byl prokázán i u dětí, jejichž spánek byl při úplňku zhruba o 5 minut kratší než v době novoluní [6].

Ukázalo se také, že aktuální měsíční fáze mohou ovlivňovat rychlost usínání a celkovou délku spánku, a to až o desítky minut. Nejvíce se to projevuje 3 až 5 dnů před úplňkem, kdy Měsíc svítí už během hodin předcházejících stmívání. Působení Měsíce bylo nejsilnější u těch sledovaných osob, které neměly přístup k umělému osvětlení, nejméně pak u těch, které žily ve městech [8].

Míra, jakou ovlivňuje náš spánek Měsíc, je však zanedbatelná v porovnání s nesprávným používáním umělého nočního světla v našich domovech a také veřejného osvětlení. Intenzita osvětlení úplňkovým Měsícem může v tropických zeměpisných šířkách dosáhnout nanejvýš 0,32 luxu. U nás je to v době úplňku jen kolem 0,25 luxu. Ve městech se však intenzita umělého osvětlení pohybuje v jednotkách, mnohdy i v desítkách luxů!

I když přílivy a odlivy představují velmi nápadné působení našeho Měsíce, na menších vodních hladinách mají prakticky neměřitelný vliv. Například na Michiganském jezeře v Severní Americe, do jehož plochy by se dalo vyskládat více než tisíc Lipenských vodních nádrží, vystoupí hladina díky působení Měsíce nanejvýš o čtyři centimetry. Foto: Petr Horálek. Snímek je publikován se svolením autora.

Našemu vesmírnému sousedovi, přesněji řečeno jeho fázím, se obvykle přisuzuje vliv na pozemské počasí. Často se například traduje, že „pokud svítí v zimě Měsíc, mrzne“. Tento dobře odpozorovaný jev souvisí s tím, že pokud svítí Měsíc, je pochopitelně jasno a v noci je větší zima, protože teplo vyzařované Zemí uniká rychleji do okolního prostoru (nezadržuje jej oblačnost). Představa, že měsíční fáze ovlivňují počasí, je samozřejmě nutně ujetá už jenom proto, že by k této změně muselo docházet na všech místech naší planety současně.

Měsíc sice pozemské počasí přímo neovlivňuje, ale v některých případech nám umožňuje lépe si všímat jeho změn. Právě díky měsíčnímu světlu si například můžeme všimnout, že v noci se většina kupovité oblačnosti, která je typická pro parné letní dny, rychle rozpouští. Za slunného počasí totiž kupovitá oblačnost roste díky vzestupným proudům. Při nočním ochlazení ale převládají proudy sestupné, kupovitá oblaka začnou klesat, ohřívat se a tím i rozplývat. Odtud také pochází francouzské pořekadlo „Měsíc v úplňku mraky požírá“.

Náš nejbližší kosmický soused neovlivňuje jen vodní masy naší Země, ale také její vzdušný obal a dokonce i samotnou Zemi. Pokud se nad námi nachází Měsíc, zdvíháme se k němu na mohutné „přílivové vlně“ o více než 30 centimetrů. Foto: Marián Runkas. Snímek je publikován se svolením autora.

Každý, kdo se někdy octnul mimo dosah pouličních lamp a jiného umělého osvětlení, jistě poznal, jak svit Měsíce dokáže proměnit temnou noc v mnohem přívětivější část dne. Není divu, putuje-li úplňkový Měsíc vysoko po nebi, bývá v krajině 300krát více světla než za bezměsíčné noci! V době kolem první nebo poslední čtvrti, je pak světla asi 30krát více. Několik dní okolo úplňku tak náš kosmický souputník poskytuje tolik světla, že při něm lze číst noviny.

Měsíční svit má tedy zásadní vliv na chování člověka v přírodě. Dobře to vědí například turisté, kteří nesešli z lesní pěšiny a nezabloudili v lese jen proto, že jim na cestu svítil Měsíc. Také myslivci se na noční lov vydávají zvláště za měsíčných nocí, kdy ze svých posedů mnohem lépe vidí na zvěř. Doba, kdy Měsíc nesvítí, je proto považována za přirozenou dobu hájení zvěře. Ještě větší význam ovšem měl svit Měsíce v dobách, kdy se svítilo jen čadícími loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se dalo i cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.

Už pár dnů po novu se náš kosmický soused stává naprosto dominantním a nepřehlédnutelným objektem večerní oblohy. Významně osvětluje krajinu a vrhá nápadné stíny. Na snímku, který vznikl složením mnoha záběrů pořízených v dlouhém časovém úseku, vytvořily Měsíc (nejjasnější objekt) i hvězdy dlouhé zakřivené stopy. Foto: Petr Horálek. Snímek je publikován se svolením autora.

[1] Gabzdyl, P.: Pod vlivem Měsíce.
- Hvězdárna a planetárium Brno, 2002.
[2] Gabzdyl, P.: Měsíc známý i tajemný.
- Aventinum, 2013.
[3] Kelly, Ivan et al. (1986): The Moon Was Full and Nothing Happened.
- Skeptical Inquirer 10 (2): 129-43.
[4] Cerveny, R. Balling, R. (1999): Lunar influence on diurnal temperature range.
- Geophysical Research Letters, v. 26, No. 11, p. 1605.
[5] Cajochen C. et al. (2013): Evidence that the Lunar Cycle Influences Human Sleep.
- Current Biology, Volume 23, Issue 15, 5 August 2013.
[6] Chaput J. P. et al. (2016): Are Children Like Werewolves?.
- Frontiers in Pediatrics, 24 March 2016.
[7] Kyba, Christopher C. M. et al. (2017): How bright is moonlight?.
- Astronomy and Geophysics. 1 February 2017, s. 1.31–1.32.
[8] Casiraghi L. et al. (2021): Moonstruck sleep: Synchronization of human sleep with the moon cycle under field conditions. Sci Adv. 2021 Jan 27; 7(5).