Fáze Měsíce
Jedním z prvních astronomických cyklů, kterých si lidé na obloze všimli, bylo vedle střídání dne a noci, střídání měsíčních fází. Měsíc se nám někdy jeví jako úzký srpek, jindy jako různě zaoblený kotouč a občas jej na obloze nevidíme vůbec. Náš kosmický soused všechny své podoby prostřídá během tzv. lunace, která trvá průměrně 29,5 dne, což se blíží jedné dvanáctině našeho kalendářního roku. Odtud také pochází její pojmenování nejen v češtině měsíc, ale i v jiných jazycích (angl. Moon – month, něm. Mond – Monat). Střídání měsíčních fází se také využívalo jako jednotky pro měření času.
Fáze Měsíce vznikají díky tomu, že se mění vzájemná poloha Slunce, Země a Měsíce a my pak vidíme různě velkou část osvětlené měsíční polokoule.
Čtvrt nebo čtvrť?
Dokonce i v odborných knihách často narazíte na to, že fáze nazývaná jako čtvrt (první nebo poslední) se píše s „ť“ na konci. Tento tvar je ovšem nesprávný, protože „čtvrť“ znamená například městskou část, v případě Měsíce ovšem označujeme jeho čtvrtinu, tedy „čtvrt“.
1. Nov (stáří 0 dní). Cyklus měsíčních proměn začíná novem nebo také novoluním (angl. New Moon), kdy se Měsíc nachází mezi námi a Sluncem. Jeho osvětlená polokoule v té době míří od Země, takže při pohledu z naší planety je Měsíc neviditelný. Jednak se díváme na jeho temnou neosvětlenou polovinu, jednak se zdržuje na denní obloze blízko Slunce.
2. Dorůstající srpek (stáří 0 až 7,4 dne). Zásluhou oběhu kolem Země se náš souputník neustále pohybuje od západu směrem k východu (vlivem zemské rotace se však pohybuje od východu k západu). Po novu proto začíná Měsíc „stárnout“. Na obloze se vzdaluje od Slunce a zároveň vidíme stále větší část jeho osvětlené polokoule. Za pár dní po novu se objevuje večer nad západním obzorem v podobě úzkého srpku, kterému se v anglickém jazyce říká Waxing crescent.
3. První čtvrt (stáří 7,4 dne). Měsíc má tvar písmene „D“, bude zapadat kolem půlnoci a za večerního soumraku ho najdeme nad jižním obzorem. Období první čtvrti (angl. First quarter) je nejvhodnější pro pozorování Měsíce dalekohledem, neboť v tuto dobu prochází hranice mezi světlem a stínem středem přivrácené strany měsíčního disku, kde všechny útvary vidíme přímo „z nadhledu“.
4. Dorůstající Měsíc (stáří 7,4 až 14,8 dne). Po první čtvrti Měsíc vychází stále později, takže ho za večerního soumraku naleznete v jihovýchodní části oblohy. V tuto dobu se Měsíc stává nepřehlédnutelnou dominantou nočního nebe a hvězdářům, kteří pozorují slabé objekty vzdáleného vesmíru nastávají krušné chvíle.
5. Úplněk (stáří 14,8 dne). Zhruba 14 dní po novu se Měsíc dostane do fáze úplňku (angl. Full Moon). Úplňkový měsíc zpravidla vychází hned po západu Slunce a zalévá okolní krajinu svým svitem. Říkáme, že Měsíc je v opozici se Sluncem, čili stojí na obloze přímo naproti naší denní hvězdě. Právě období úplňku se těší mnohem větší pozornosti než jiné fáze našeho souseda a často je mu přisuzován také zvláštní vliv. Měsíc začíná po úplňku „couvat“.
6. Couvající Měsíc (stáří 14,8 až 22,1 dne). Po úplňku se hranice světla a stínu objeví u pravého okraje měsíčního kotouče, tma zvítězí nad světlem a Měsíc začne „ubývat“. Měsíc v této době vychází stále později a vládne především druhé polovině noci. V angličtině se této fázi říká Waning gibbous.
7. Poslední čtvrt ((stáří 22,1 dne). Měsíc vychází až kolem půlnoci a zapadá po východu Slunce. Jakmile získá podobu půlměsíce ve tvaru písmene „C“, nastane fáze zvaná poslední čtvrt. Havajané tuto fázi označují jako „Ole-ku-kahi“, v nagličtině se mu říká „Last quarter“. Měsíc bude vycházet až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se začne sklánět za denního světla, někdy kolem poledne.
8. Ubývající ssrpek (stáří 22,1 až 29,5 dne). Zhruba 25 dní po novu zůstane z půlměsíce jen úzký couvající srpek (angl. Waning crescent), který zdobí před svítáním východní obzor. Den po dni bude vycházet stále později a brzy zmizí v záři vycházejícího Slunce. Nastane nov a cyklus pravidelných proměn měsíčních fází je opět na začátku.
