Zatmění Měsíce



Úkaz zvaný zatmění Měsíce vzniká tehdy, když se naše planeta dostane na spojnici mezi Slunce a Měsíc. Naše Země totiž za sebou vrhá stín (přesněji sbíhavý plný stín a rozbíhavý polostín) a pokud náš kosmický souputník do něj vstoupí, pak pozorujeme, jak se Měsíc postupně ztrácí z pozemské oblohy. Plný stín Země má na pozemské obloze ve vzdálenosti Měsíce průměr asi 80´, polostín pak asi 145´. Měsíční disk o průměru zhruba 30´ se tedy do plného zemského stínu vejde skoro 2,5krát.

Na rozdíl od zatmění Slunce se měsíční zatmění neomezují jen na malou část Země. Zatmění Měsíce jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je tou dobou náš souputník nad obzorem.

Dostane-li se Měsíc pouze do zemského polostínu (polostínové zatmění), nevšimneme si prakticky ničeho. Abychom spatřili stopy prvního našedivělého ztemnění okraje měsíční disku, musíme si počkat, až se do něj Měsíc vnoří alespoň polovinou svého průměru. Je-li Měsíc vnořen po plného stínu Země jen zčásti, nastává částečné zatmění. Po té, co se Měsíc zcela vnoří do plného stínu (úplné zatmění), uvidíme ve většině případů cihlově až krvavě zabarvený kotouč zdobící noční oblohu. Úplné zatmění Měsíce může v ideálním případě trvat až 1 hodinu a 44 minut.

zatmění měsíce

Červený Měsíc ponořený do plného zemského stínu poblíž souhvězdí Štíra spolu s přicházející bouřkou. Foto: Chris Kotsiopoulos. Canon EOS 550D, 15.6.2011 21:05 UT, expozice 28 sec, clona 4,0, ISO 400, objektiv Canon EF15mm f/2,8 Fisheye, ohnisko 15,0 mm. Snímek je publikován se svolením autora.

Kdy nastane příští zatmění Měsíce?


Jak často k zatmění Měsíce dochází? Na první pohled se zdá, že by k zatměním Měsíce mělo docházet při každém úplňku, neboť právě tehdy se náš souputník dostává za Zemi a Slunce – tedy do zemského stínu. Tak jednoduché to ale není. Oběžná rovina našeho souputníka je totiž vůči oběžné rovině naší planety kolem Slunce skloněna o zhruba pět stupňů a navíc se pomalu stáčí (o 19° ročně). Měsíc se tedy musí dostat do bodu (říkáme mu uzel), ve kterém se obě dráhy protínají.

K zatmění Měsíce může dojít nejvýše třikrát do roka, většinou však bývá jedno nebo dvě zatmění za rok. Někdy nenastane zatmění Měsíce během roku vůbec. Jde tedy o poměrně vzácný úkaz, na který musíme občas čekat i několik let. Když k tomu přidáme rozmary počasí, které mohou sledování tohoto krásného úkazu překazit, nemá člověk v průběhu svého života příliš mnoho příležitostí k tomu, aby zatmělý Měsíc spatřil. Proto si rozhodně žádné zatmění nenechte ujít!

Nejbližší zatmění Měsíce u nás nastane 27. července 2018. Půjde přitom o úplné zatmění, které budeme moci sledovat v celém jeho průběhu.

zatmění měsíce

Série snímků zachycující velmi nenápadnou polostínovou fází úplného zatmění Měsíce z 16. května 2003. Snímky byly pořízeny v desetiminutových intervalech. Poslední snímek byl pořízen tři minuty před prvním kontaktem měsíčního disku s plným zemským stínem. Foto: Miloslav Druckmüller. Snímek je publikován se svolením autora.

Barvy zatmění



Proč jsou měsíční zatmění vlastně tak barevná? Vždyť plný stín Země má být zcela tmavý! Nenechte se zmást. Kdyby naše planeta byla podobně mrtvým světem jako je Měsíc, skutečně by vrhala temný stín, ve kterém by disk našeho souputníka zcela zmizel. Země je však obklopena rozsáhlou atmosférou. Sluneční paprsky se při průchodu zemským ovzduším rozptylují a dostávají se i do plného stínu. Protože je nejvíce rozptylováno modré světlo, zůstává už jen červená složka slunečního světla, která atmosférou prochází bez citelných ztrát. Celý podivuhodný jev tedy režíruje především stav zemské atmosféry. Pokud je například stratosféra plná aerosolů síry ze silných vulkanických erupcí, je procházející sluneční světlo pohlceno a Měsíc při zatmění výrazně ztmavne.

zatmění měsíce

Nejzajímavější pohled na Měsíc ponořený v plném zemském stínu se nabízí v docela malých dalekohledech s velkým zorným polem. Za použítí například jednoduchého loveckého triedru totiž můžeme sledovat nejen nádhernou hru barev zatmělého měsíčního kotouče, ale také hvězdy v jeho blízkosti. Foto: Jeff Berkes. Úplné zatmění Měsíce z 21. 12. 2010, Nikon D3, 800 ISO. Snímek je publikován se svolením autora.

Zatmění Měsíce z Měsíce



Jsme na Měsíci. Kolem nás je jen pustá, oslnivě zářící krajina. Protože se nacházíme blízko středu měsíční polokoule, která je k Zemi přivrácena, vidíme oslnivé Slunce téměř přímo nad hlavou. Obloha nad námi je přitom temná – paradox, který má na svědomí nepřítomnost atmosféry. Naše Země, jejíž úhlový průměr je čtyřikrát větší než měsíční při pohledu ze Země, je nyní v těsné blízkosti oslnivého Slunce. Zatímco Měsíc je v těchto chvílích při pohledu ze Země ve fázi úplňku, Země je ve fázi přesně opačné – v novu.

Naše planeta zpravidla mine naši hvězdu, ale tentokrát tomu bude jinak. Temný disk Země totiž začne Slunce pomalu ukrajovat. Na Měsíci bychom viděli, že ze Slunce se postupem času stává stále užší srpek, který je na okraji zemského disku viditelný i v době, kdy už skutečné Slunce zmizelo za temným diskem Země. Světelný prstenec se brzy objevuje i na opačné straně pozemského disku a ve chvíli maximální fáze vytváří svítící kroužek s červeným či naoranžovělým zabarvením.

zatmění měsíce

Malířská představa zatmění Slunce na Měsíci z roku 1893: Wilhelm Kranz.

 

Víc čtení, víc zdrojů



[1] Horálek, P.: Tajemná zatmění. CPress 2015.
[2] Horálek, P.: Zatmění Měsíce v letech 2011-2020. astro.cz.
[3] Gabzdyl, P.: Měsíc známý i tajemný. Aventinum, 2013.
[4] Gabzdyl, P.: Velký rozruch kolem malé sopky. Měsíční deník, 2. září 2008.
[5] Keen, R. (1983): Volcanic aerosols and lunar eclipses. Science, v. 222.
[6] Vorel, M. (1990): Úplné zatmění Měsíce. Kozmos 4/1990, str.141



Pár odkazů na konec




Jak sdílet?

Materiály z těchto stránek sdílejte se svolením autora nebo s uvedením citace a odkazu. Budete z toho mít dobrý pocit vy i já.

Created by Pavel Gabzdyl - Copyright 1998-2017