Měsíc v číslech



Jaký je vlastně náš Měsíc? Nahlédneme-li do tabulek, zjistíme, že většina planet nějakou tu oběžnici vlastní. Zásluhou sond Voyager, Galileo a Cassini jsme se dozvěděli, že náš Měsíc patří spíše k fádnějším satelitům. Zvláště mezi Jupiterovými satelity najdeme fantastické světy plné barev a zajímavých útvarů. Vzpomeňme vulkanickou aktivitu měsíce Ió, atmosféru Titanu, bizarní povrch Mirandy nebo měsíc Triton, který svou barevností připomíná kouli růžového mramoru posetou bílými a modrými skvrnami.

Přesto všechno ale u systému Země-Měsíc něco výjimečného najdeme. Když vybereme například Jupiterův Ganymed, který je největším satelitem Sluneční soustavy, a srovnáme jeho hmotu se samotným Jupiterem, bude několikatisíckrát menší. Naproti tomu hmotnostní poměr Země a Měsíce je pouze 81:1. Taková podobnost Zemi s Měsícem pasuje spíše na dvojplanetu.

měsíc

Země vycházející nad pustým měsíčním povrchem. Záběr pořídila japonská sonda Kaguya (SELENE) z oběžné dráhy kolem Měsíce: Foto: JAXA/NHK.



Srovnání se Zemí



Měsíc Země
Poloměr rovníkový: 1 737,4 km 6 378 km
Poloměr polární: 1 736,0 km 6 356 km
Povrch 37,96 . 106 km2 510 . 106 km2
Hmotnost: 0,07348 . 1024 kg 5,9736 . 1024 kg
Střední hustota: 3 341 kg/m3 5 520 kg/m3
Objem: 2,1973 . 1010 km3 108,321 . 1010 km3
Tíhové zrychlení: 1,62 m/s2 9,78 m/s2
Úniková rychlost: 2,38 (km/s) 11,2 (km/s)
Průměrné albedo: 0,12 0,367
Moment setrvačnosti: 0,394 I/MR2 0,3308 I/MR2
Topografické rozpětí [7]: 19,81 km 19,39 km



Periody měsíčních cyklů


Siderický měsíc (vzhledem ke hvězdám) 27,321661 dní (27 d 7 h 43 min 11,5 s)*
Synodický měsíc (od novu do novu) 29,530589 dní (29 d 12 h 44 min 2,9 s)*
Tropický měsíc (mezi průchody jarním bodem) 27,321582 dní (27 d 7 h 43 min 4,7 s)*
Anomalistický měsíc (od přízemí do přízemí**) 27,554551 dní (27 d 13 h 18 min 33,2 s)*
Drakonický měsíc (mezi průchody výstupným uzlem) 27,212220 dní (27 d 5 h 5 min 35,8 s)*

* Uvedené periody Měsíce jsou hodnotami stanovenými z dlouhodobého průměru podle [3].
** Přízemí (též perigeum) je doba, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, v odzemí (též apogeum) je naopak nejdál.



Jasnost a teplota


Hvězdná velikost Měsíce v úplňku −12,55 mag
Hvězdná velikost Měsíce v první čtvrti −10,20 mag
Hvězdná velikost Měsíce v poslední čtvrti −10,05 mag
Hvězdná velikost nejjasnějšího místa přivrácené strany (kráter Aristarchus) −0,70 mag
Hvězdná velikost nejtmavšího místa přivrácené strany (okolí kráteru Selecus) +0,66 mag
Osvětlení od měsíčního úplňku na povrchu Země 0,25 luxů
Osvětlení od Země v úplňku na povrchu Měsíce 16 luxů
Teplota na noční straně [8] až −181 °C
Teplota v kráterech „věčného stínu“ (na pólech) [6] až −248 °C
Teplota na denní straně [8] až +123 °C
Teplota v hloubce 1 m pod povrchem (konstantní) −35 °C



Dráha, vzdálenost


Střední vzdálenost od Země 384 401 km
Nejmenší vzdálenost od Země (v přízemí**) 356 410 km
Největší vzdálenost od Země (v odzemí**) 406 697 km
Vzdalování Měsíce od Země 3,8 cm za rok
Excentricita dráhy Měsíce kolem Země 0,0549
Střední úhlová rychlost pohybu Měsíce na obloze 33´ za hodinu
Střední oběžná rychlost 1,023 km·s-1
Perioda stáčení uzlové přímky 18,61 roku
Perioda saros 18 roků a 10 nebo 11 dnů***
Perioda stáčení přízemí**: 8,85 roku
Střední úhlový průměr Měsíce na obloze 31´05,2"
Nejmenší úhlový průměr Měsíce na obloze (v odzemí**) 29´23,2"
Největší úhlový průměr Měsíce na obloze (v přízemí**) 33´28,8"
Sklon oběžné roviny Měsíce kolem Země vůči ekliptice 5°8´43,43" (tj. 5,145 396°)
Sklon rotační osy Měsíce vůči ekliptice 1°32´32,64" (tj. 1,5424°)
Sklon rotační osy Měsíce vůči oběžné rovině Měsíce kolem Země 6°41´16,08" (tj. 6,6878°)

* Uvedené periody Měsíce jsou hodnotami stanovenými z dlouhodobého průměru podle [3].
** Přízemí (též perigeum) je doba, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, v odzemí (též apogeum) je naopak nejdál.
*** V případě, že se v dané periodě vyskytnou 4 přestupné roky.



Víc čtení, víc zdrojů



[1] Spudis, P.: The Once and Future Moon, Smithsonian Institution Press, 1996.
[2] Fáze Měsíce pro libovolný rok získáte na stránce Johna Walkera, stačí kliknout..
[3] Chapront-Touzé, M., Chapront, J. (1991): Lunar tables and programs from 4000 B. C. to A. D. 8000. Willmann-Bell, Richmond VA.
[4] Gabzdyl, P.: Měsíc. Aventinum, 2006.
[5] Hikida, H., Wieczorek., M., A. (2007): Crustal thickness of the Moon: New constraints from gravity inversions using polyhedral shape models. – Icarus, 192, pp. 150-166.
[6] Diviner Lunar Radio Experiment (2009): Diviner Observes Extreme Polar Temperatures.
[7] Araki, H. a kol (2009): Lunar Global Shape and Polar Topography Derived from Kaguya-LALT Laser Altimetry. – Science, Vol. 323, no. 5916, str. 897-900.
[8] Heiken, G. a kol. (1991): Lunar Sourcebook. – Cambridge University Press.


Pár odkazů na konec




Jak sdílet?

Materiály z těchto stránek sdílejte se svolením autora nebo s uvedením citace a odkazu. Budete z toho mít dobrý pocit vy i já.

Created by Pavel Gabzdyl - Copyright 1998-2017