|
||||||
| ||||||
|
||||||
|
||||||
|
|
||||||
|
| ||||||
|
||||||
|
||||||
Měsíc v číslech„Ze všech tvorů, kteří až dosud obývali Zemi, byli opolidé první, kdo se upřeně zahleděli na Lunu. A třebaže se na to Ten, jenž hledí na Měsíc nedovedl upamatovat, pokoušel se občas, když byl ještě velmi mladý, natáhnout a dotknout oné duchovité tváře stoupající nad vršky kopců.“
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Měsíc |
 Země |
|||
Poloměr rovníkový: |
1 737,4 km |
6 378 km |
||
Poloměr polární: |
1 736,0 km |
6 356 km |
||
Povrch |
37,96 106 km2 |
510 106 km2 |
||
Hmotnost: |
0,07349 1024 kg |
5,9736 1024 kg |
||
Střední hustota: |
3 341 kg/m3 |
5 520 kg/m3 |
||
Objem: |
2,1973 1010 km3 |
108,321 1010 km3 |
||
Tíhové zrychlení: |
1,62 m/s2 |
9,78 m/s2 |
||
Úniková rychlost: |
2,38 (km/s) |
11,2 (km/s) |
||
Průměrné albedo: |
0,12 |
0,367 |
||
Moment setrvačnosti: |
0,394 I/MR2 |
0,3308 I/MR2 |
||
Topografické rozpětí: |
16 km |
20 km |
||
 Vzdálenost,
periody, dráha |
|
Střední vzdálenost od Země |
384 401 km |
Nejmenší vzdálenost od Země (v perigeu) |
356 410 km |
Největší vzdálenost od Země (v apogeu) |
406 697 km |
Vzdalování Měsíce od Země |
3,8 cm za rok |
Excentricita dráhy Měsíce kolem Země |
0,0549 |
Siderický měsíc (vzhledem ke hvězdám) |
27,321661 dní (27 d 7 h 43 min 11,5 s)* |
Synodický měsíc (od novu do novu) |
29,530589 dní (29 d 12 h 44 min 2,9 s)* |
Tropický měsíc (mezi průchody jarním bodem) |
27,321582 dní (27 d 7 h 43 min 4,7 s)* |
Anomalistický měsíc (od perigea k perigeu) |
27,554551 dní (27 d 13 h 18 min 33,2 s)* |
Drakonický měsíc (mezi průchody výstupným uzlem) |
27,212220 dní (27 d 5 h 5 min 35,8 s)* |
Střední úhlová rychlost pohybu Měsíce na obloze |
33´ za hodinu |
Střední oběžná rychlost: |
1,023 km·s-1 |
Perioda stáčení uzlové přímky (Saros): |
18,61 roku |
Perioda stáčení perigea: |
8,85 roku |
Střední úhlový průměr Měsíce na obloze: |
31´05,2" |
Nejmenší úhlový průměr Měsíce na obloze (v apogeu): |
29´23,2" |
Největší úhlový průměr Měsíce na obloze (v perigeu): |
33´8,8" |
Sklon dráhy Měsíce vůči ekliptice: |
5°8´43,4" |
* Uvedené periody Měsíce jsou hodnotami stanovenými z dlouhodobého průměru podle [3].
 Librace |
|
Celková část povrchu viditelná ze Země |
59 % |
Maximální optická librace v délce |
7°54´ |
Maximální optická librace v šířce |
6°50´ |
Maximální optická librace paralaktická |
1°2´ |
Jasnosti a teploty |
|
Hvězdná velikost Měsíce v úplňku |
−12,55 mag |
Hvězdná velikost Měsíce v první čtvrti |
−10,20 mag |
Hvězdná velikost Měsíce v poslední čtvrti |
−10,05 mag |
Hvězdná velikost nejjasnějšího místa přivrácené strany: |
(kráter Aristarchus) −0,70 mag |
Hvězdná velikost nejtmavšího místa přivrácené strany: |
(okolí kráteru Selecus) +0,66 mag |
Osvětlení od měsíčního úplňku na povrchu Země |
0,25 luxů |
Osvětlení od Země v úplňku na povrchu Měsíce |
16 luxů |
Teplota na noční straně |
−170 °C až −185 °C |
Teplota v kráterech „věčného stínu“ (na pólech) [6] |
−220 °C až −248 °C |
Teplota na denní straně |
+135 °C |
Teplota v hloubce 1 m pod povrchem (konstantní) |
−35 °C |
 Geologická
data |
|
Celková plocha moří na Měsíci: |
16,9 % povrchu |
Celková plocha moří na přivrácené straně: |
31,2 % přivrácené strany |
Celková plocha moří na odvrácené straně: |
2,6 % odvrácené strany |
Tloušťka měsíční kůry podle [5] - průměrná: |
~ 43 km |
| Tloušťka měsíční kůry podle [5] - nejmenší (Mare Crisium, Mare Orientale) | ~ 0 km |
| Tloušťka měsíční kůry podle [5] - největší (severně od kráteru Korolev) | ~ 85 km |
| Průměr měsíčního jádra (nejisté) | 700 km |
|
P R O H L Í D K A - M Ě S Í C E
Poslední aktualizace této stránky 19. 9. 2009 Veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. © Pavel Gabzdyl |
Zkusme se rozhlédnout po blízkém vesmírném okolí – po Sluneční soustavě, abychom zjistili, jaký vlastně náš Měsíc je. Nahlédneme-li do tabulek, zjistíme, že většina planet nějakou tu oběžnici vlastní. Zásluhou neuvěřitelně pilných sond Voyager, Galileo a Cassini jsme se ale dozvěděli, že náš Měsíc patří spíše k fádnějším satelitům. Zvláště mezi Jupiterovými satelity najdeme fantastické světy plné barev a zajímavých útvarů. Vzpomeňme vulkanickou aktivitu měsíce Ió, atmosféru Titanu, bizarní povrch Mirandy nebo měsíc Triton, který svou barevností připomíná kouli růžového mramoru posetou bílými a modrými skvrnami. Podíváte-li se na našeho šedivého souseda, může vám to přijít líto. Přesto všechno ale u systému Země-Měsíc něco výjimečného najdeme: Když si totiž vybereme například Jupiterův Ganymed, který je největším satelitem Sluneční soustavy, a srovnáme jeho hmotu se samotným Jupiterem, bude několikatisíckrát menší. Naproti tomu hmotnostní poměr Země a Luny je pouze 81:1. To Zemi s Měsícem pasuje spíše na dvojplanetu. Představme si, že jsme na oběžné dráze kolem Venuše: Jak bude Země s Měsícem vypadat, když budou nejblíže? Zemi uvidíme jako parádní hvězdu -7 mag), jejíž třpyt předčí jakoukoli jasnou hvězdu či planetu viditelnou na pozemské obloze. Zhruba půl obloukového stupně od ní najdeme další hvězdu, jejíž jasnost je srovnatelná s jasností Jupiteru pozorovaného ze Země. Asi už správně tušíte, že tímto objektem bude právě Měsíc.