Možností, jak se blíže seznámit s krajinou našeho nejbližšího kosmického souseda je celá řada. Stačí jen tak sledovat v divadelním kukátku přechod oblaků přes jeho zářivý kotouč, prohlížet větším dalekohledem jeho zajímavá zákoutí nebo cíleně vyčkávat na příhodná osvětlení vybraných útvarů.

Pozorovací seance si můžete vybírat cíleně podle měsíčního kalendáře, kdy se vámi zvolený útvar bude nacházet
v příhodném osvětlení. Vždy, když usednete k dalekohledu, se však neošiďte o to nejnapínavější – prohlídku bez konkrétního cíle. Nejdříve použijte okulár pro malé zvětšení (asi 60x), kdy se Měsíc vejde do zorného pole celý, a proveďte zběžnou prohlídku. Měsíc vypadá i při malém zvětšení úžasně – zvláště, doplňuje-li ho popelavý svit s duchovými obrysy temných měsíčních moří nebo hvězdy v jeho blízkosti. Malým zvětšením nejdříve prohlédněte terminátor – místo, kde se toho děje nejvíc, a pak zkontrolujte okraje měsíčního disku. Je možné, že právě tady se vlivem librací objeví něco zajímavého.

Všechno zajímavé, na co narazíte, si poznamenejte do svého pozorovacího deníku. Teď, když už jste dokončili zběžnou prohlídku, vyměňte okulár a použijte další pro zvětšení alespoň stopadesátinásobné. Projíždějte pozorně terminátor a prohlédněte si i útvary, které jste už viděli. Pokud jste našli během zběžné prohlídky něco zajímavého, vraťte se k tomu a prohlédněte si to pozorně při tak velkém zvětšení, jaké vám dovolí pozorovací podmínky. Na pomoc si vemte atlas. Možná tak objevíte útvary, kterých byste si jinak nevšimli. Opět platí, že vše, co vás zaujme, si poznamenáte, případně i nakreslíte.

Virtual Moon Atlas - jde o velmi užitečný počítačový atlas (klikněte na ikonku)

Po této úvodní seanci si dejte krátkou pauzu, během které se můžete posilnit svačinkou a vyhledat v atlasu další zajímavé útvary. Atlas Měsíce může být dobrým rádcem a pomocníkem, zvláště, budete-li si do něj zapisovat poznámky o některých zajímavých útvarech. Po přestávce se opět vraťte k dalekohledu. Za tu dobu se možná znatelně posune terminátor, takže poznáte, jak se daný útvar během měsíčního dne mění. Ještě lépe budou tyto proměny zřetelné na sérii kreseb, které pořídíte alespoň po půlhodinových intervalech.

Kreslení Měsíce

V osmnáctém a devatenáctém století lidé kreslili portréty svých přátel a běžně vytvářeli skici míst, která navštívili. Po nástupu fotografie se však malování stalo spíše zálibou provozovanou malým počtem lidí.
V důsledku toho se na kreslení pohlíží jako na něco neobvyklého a lidé se často domnívají, že je k tomu třeba zvláštní nadání. To samozřejmě není pravda, stačí jen pilně cvičit.

Sledovaný útvar nebo oblast si nejdříve velmi dobře prohlédněte. Musíte pochopit, co vlastně vidíte a jak vznikly světelné poměry v pozorované oblasti. Vybírejte si pouze malé části měsíčního povrchu. Portrétování větších ploch by zabralo mnoho času a to si mnohdy při pozorování Měsíce nemůžeme dovolit. Po detailním studiu pozorované oblasti zapište do rohu kresby datum a čas začátku kresby v UT, informace o použitém dalekohledu a okuláru a zhodnoťte kvalitu obrazu podle pětidílné stupnice. Zvolíte si techniku kresby, která vám bude nejlépe vyhovovat a začnete s kreslením. Během portrétování neustále kontrolujte jestli váš výtvor na papíře souhlasí s tím, co vidíte v dalekohledu. Pokud tomu tak není, ihned kresbu opravte.

Po dokončení kresby identifikujte jednotlivé útvary. Pokud si nejste jisti, použijte atlas nebo mapu. Orientaci na blízké útvary nebo na strany připojte ke kresbě. Napište čas ukončení kresby v UT a sami oceňte svou kresbu známkou jako ve škole. Ke kresbě ještě můžete připojit slovní popis. Co nejdříve po ukončení pozorování, kresbu dokončete (dobarvení některých nedokončených ploch, přestříkání fixativem, vlepení do deníku). Pokud jste pozorovali dalekohledem, který obraz zrcadlově převrací, je někdy lepší celou kresbu překreslit v běžné orientaci (sever nahoře, východ vlevo). Pomáhat si u toho můžete např. zrcátkem. Pak si uvařte dobrý čaj a začněte kresbu porovnávat s mapami a fotografiemi. Možná tak zjistíte spoustu zajímavých věcí. S hotovou kresbou se všude chlubte :-)

Datum a čas: nejdůležitější informací je datum a přesný čas. Aby se zabránilo zmatkům, uvádějte při pozorování přes celou noc datum v lomeném tvaru např. 7/8. III. 1997), čas raději zapisujte ve světovém čase
a to v průběhu celé pozorovací seance minimálně po půlhodinových intervalech.

Dalekohled: zaznamenejte typ použitého dalekohledu (refraktor, reflektor), ohniskovou vzdálenost objektivu
a průměr objektivu v milimetrech. K údajům o dalekohledu připojte informace o okuláru, zvláště pak o jeho ohniskové vzdálenosti.

Kvalita obrazu: k posouzení kvality obrazu používáme jako ve škole pětidílnou stupnici od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Videoukázky roztřeseného Měsíce najdete tady.

[ obsah ]