Surveyor (1966 - 1968)

Sondy amerického programu Surveyor byly určeny k měkkému přistání na měsíčním povrchu, k detailnímu fotografování a zjištění jeho mechanických vlastností v rámci připravovaného programu Apollo. Sond Surveyor bylo celkem sedm, z toho pět úspěšných. Celková cena projektu činila 26 milionů dolarů.

Manažér programu: 1 a 2: Robert J. Parks 3 - 7: Howard H. Hagulund
Vědecký konzultant: Dr. Leonard Jaffe

Některá prvenství Surveyorů: První americké měkké přistání na Měsíci (Surveyor 1) První barevné snímky z Měsíce (Surveyor 1) První vryp do jiného vesmírného tělesa (Surveyor 3) První barevné snímky Země z Měsíce (Surveyor 3) První chemický rozbor měsíční půdy (Surveyor 5) První start z Měsíce (Surveyor 6)

Surveyor 1

Start: 30. května 1966
Přistání: 2. června 1966, 06:17:37 UTC

Místo přistání: 2,45° S a 316,79° E (kráter Flamsteed P). První americké přistání na Měsíci. 2. června ráno dosedla sonda rychlostí 3 m/s mezi krátery Flamsteed D a F v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). První fotografické záběry pořídila v době, kdy bylo Slunce 28° nad měsíčním horizontem. Do místního západu Slunce, který nastal 14. června, bylo pořízeno 10 335 černobílých a barevných snímků. Sonda pracovala i následující lunární den (28. 6. až 13. 7.). Kamera, která byla aktivována 7. července, pořídila dalších 812 snímků.

Surveyor 2

Start: 20. září 1966
Tvrdé přistání: 22. září 1966

Místo tří řídících trysek se zapnuly pouze dvě, což způsobilo nezvladatelnou rotaci sondy rychlostí 0,85 ot/s. Po zkušebním zapnutí hlavního brzdícího motoru, bylo přerušeno se sondou spojení a podle výpočtů se rychlostí 2,8 km/s zřítila do oblasti jihovýchodně od kráteru Koperník.

Surveyor 3

Start: 17. dubna 1967
Přistání: 20. dubna 1967, 00:44:53 UTC
Místo přistání: 2,94° S a 336,66° E (Oceán bouří)

Tři dny po startu sonda dosedla rychlostí 2,1 m/s mezi krátery Fra Mauro a Lansberg. Tři řídící trysky se však nevypnuly. Sonda se proto opět vznesla do výše 10,6 metrů. Podruhé sonda dosedla na měsíční povrch rychlostí 1,95 m/s, asi osm metrů od původního místa. Během druhého, asi třímetrového skoku se podařilo povelem ze Země vypnout trysky a sonda konečně dosedla na měsíční povrch. Na skloněném svahu kráteru se pak ještě asi o metr sesunula dolů. O dva dny později vyryla mechanická lopatka sondy první brázdu s délkou asi 30 cm a hloubkou 10 cm. V následujících dnech provedla ještě další čtyři vrypy. Při zkouškách mechanických vlastností měsíčního povrchu, které byly prováděny pomocí volně padající lopatky, bylo zjištěno, že je dostatečně pevný, aby unesl lunární modul i s kosmonauty. 24. dubna sonda fotografovala zatmění Slunce za Zemí. Celkem bylo pořízeno 6326 snímků. 20. listopadu 1969 provedla posádka Apolla 12 přímou inspekci sondy. Některé její části o váze asi 10 kg dopravili zpět na Zemi pro studium dlouhodobého působení kosmického prostředí. Spolu s kamerou však na Zemi dopravili i černého pasažéra - bakterii Streptococcus mítis. Asi 50 až 100 mirkoorganismů přežilo 31 měsíců bez potravy, vystaveno radiaci a pobytu ve vakuu za průměrné teploty asi 20 stupňů nad absolutní nulou [1]. Kamera sondy Surveyor 3 je dnes vystavena v Muzeu letectví a kosmonautiky (Smithsonian Air and Space Museum).

Surveyor 4

Start: 14. července 1967
17. července 1967, deset kilometrů nad povrchem Měsíce a dvě a půl minuty před přistáním v Zálivu středu, došlo k přerušení spojení a ztrátě sondy.

Surveyor 5

Start: 8. září 1967
Přistání: 11. září 1967, 00:46:44 UTC
Místo přistání: 1,41° N a 23,18° E (Moře klidu)

Sonda měkce přistála rychlostí 3m/s 56 km jihozápadně od místa dopadu sondy Ranger 8. Téhož dne pomocí alfa-zářiče provedla chemický rozbor měsíčního povrchu. Sonda pracovala po čtyři lunární dny a pořídila celkem 19 118 snímků. 18. října pozorovala zatmění Slunce za Zemí.

Snímek pořízený v den přistání Surveyoru 5 zachycuje nohu sondy zabořenou do měsíčního povrchu.

Surveyor 6

Start: 7. listopadu 1967
Přistání: 10. listopadu 1967, 01:01:06 UTC
Místo přistání: 0,46° N a 358,63° E (Záliv středu)

Sonda měkce přistála v oblasti Zálivu středu s odchylkou 5 kilometrů od vybrané oblasti. Týden po přistání byly zapáleny řídící trysky a sonda opět vzlétla do výšky asi tří metrů a přistála ve vzdálenosti 2,5 metrů. TV kamery tak mohly pořídit stereoskopické záběry: z prvního místa 14 500 a z druhého 15 000. Sonda provedla rovněž chemický rozbor půdy a zakončila průzkum vybraných oblastí pro přistání lodí Apollo.

Surveyor 7

Start: 7. ledna 1968
Přistání: 10. ledna 1967, 01:05:36 UTC
Místo přistání: 41,01° S a 348,59° E (severní okraj kráteru Tycho)

Sonda přistála asi 2 kilometry severně od známého impaktního kráteru Tycho. 19. ledna zachytila na TV snímcích laserové impulsy vyslané ze dvou amerických stanic. Bylo uskutečněno celkem sedm "vrypů" do měsíční půdy a pořízeno 21 274 snímků. Na rozdíl od předcházejících Surveyorů se tentokrát jednalo výhradně o vědeckou misi.

Kde přistály sondy Surveyor? Surveyor 1 - kráter Flamsteed P Surveyor 3 - poblíž kráteru Lansberg Surveyor 5 - u kráteru Sabine (Mare Tranquillitatis) Surveyor 6 - Sinus Medii Surveyor 7 - severní okraj kráteru Tycho

Použité materiály:

• [1] Havlíček, A.: Databáze kosmických sond.
• [2] Rükl, A., Atlas Měsíce. – Aventinum, Praha 1991.
• [3] Pokornýl, Z., Mikrobi na Měsíci. – Hvězdářská antiročenka 1997-1998, Brno 1998.
  
  

[ obsah ]

P R O H L Í D K A - M Ě S Í C E Poslední aktualizace této stránky 14. 3. 2007 Veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. © Pavel Gabzdyl