NEAR Shoemaker (1998)
Americká sonda NEAR-Shoemaker vyfotografovala Zemi s Měsícem 23. ledna 1998, kdy ji od jihozápadního Iráku dělilo jen 540 kilometrů. Na rotující Zemi sledujeme doslova záplavu barev a tvarů. Na denní straně se vynořují jednotlivé kontinenty, nad oceány se vznáší proměnlivé pásy oblačnosti. Skutečně kouzelná planeta, démant mezi mrtvými světy. Záběr se však přesouvá k Měsíci. Žádná pestrá směsice barev, žádné výrazné tvary, jen mrtvý svět.
Stránky projektu: http://near.jhuapl.edu/
Cassini-Huygens (1999)
Tvář našeho souseda na cestě k Saturnu vyfotografovala i sonda Cassini, která kolem Země proletěla 17. srpna 1999. Vědci v řídícím centru tak mohli otestovat spolehlivost přístrojů a kamer na palubě sondy. Série snímků Měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 337 000 kilometrů, asi 80 minut před největším přiblížením sondy k Zemi. Sonda Cassini tedy pozorovala Měsíc ze vzdálenosti zhruba o 50 000 kilometrů menší, než z jaké ho sledujeme ze Země. Jeden z nejzdařilejších snímků s pěknou skupinkou kráterů Catharina, Cyrillus a Catharina na terminátoru (hranice světla a tmy), byl pořízen 80 milisekundovou expozicí přes speciální filtr. Rozlišení snímku bylo asi 2,3 kilometrů na pixel.
Stránky projektu: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Hubble Space Telescope (1999)
I Hubblův kosmický teleskop byly namířen na Měsíc. Snímek kráteru Koperník byl pořízen pro kalibraci přístroje STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). HST totiž nelze s ohledem na citlivá zařízení namířit na Slunce. K měření slunečního spektra se tedy musí využít odraženého světla Měsíc. Měsíc je pro širokoúhlou kameru kosmického dalekohledu tak velkým objektem, že by musel pořídit 130 snímků, aby zobrazil celý jeho kotouč. Na snímku lze rozlišit detaily o rozměrech kolem 200 metrů, na ještě bližším záběru lze rozlišit až osmdesátimetrové podrobnosti.
Stránky projektu: http://hubblesite.org/
Nozomi (1998)
Tato Japonská sonda byla určená k dosažení Marsu. Po startu 3. července 1998 se měla po sérii motorických a gravitačních manévrů u Země vydat na cestu k Marsu. Navedení sondy se však podařilo jen částečně. Původní termín příletu k rudé planetě (říjen 1999) byl proto odložen až na konec roku 2003. Sondu při dalším letu provázela řada poruch a během závěrečného manévru, který ji měl navést na oběžnou dráhu Marsu, zůstala v prosinci 2003 na heliocentrické dráze. Sonda prolétla kolem Měsíce ve vzdálenosti asi 5 000 kilometrů nejprve 24. září 1998, kdy pořídila za pomocí kamery MIC (Mars Imaging Camera) tento snímek Moře nepokojů. Druhý průlet se uskutečnil 18. prosince 1998, kdy minula Měsíc ve vzdálenosti 2809 kilometrů.
 Mars Global Surveyor (2003)
Také americká sonda Mars Global Surveyor (MGS), určená pro výzkum Marsu z jeho oběžné dráhy, pořídila snímky našeho Měsíce. Sonda byla vypuštěna v listopadu 1996 a oběžné dráhy Marsu dosáhla v září 1997. Svou primární misi dokončila v lednu 2001. Dne 2. listopadu 2006 se nepodařilo se sondou navázat spojení. Podle prohlášení JPL je nutné sondu považovat za ztracenou. Sonda pořídila snímek Země s Měsícem 8. května 2003, kdy od nás byla vzdálena 139 milionů kilometrů!
Stránky projektu: http://mars.jpl.nasa.gov/mgs/
 Hayabusa (2004)
Japonská sonda Hayabusa představuje první pokus o získání materiálu z povrchu planetky a jeho dopravu na Zemi. Pokus o přistání a odběr materiálu z povrchu planetky (25143) Itokawa v listopadu 2005 byl velmi dramatický. Návrat sondy se předpokláda na červen 2010. Tento snímek odvrácené strany Měsíce sonda pořídila 17. května 2004 ze vzdálenosti 340 000 km od Měsíce.
Stránky projektu: http://www.hayabusa.isas.jaxa.jp/
 Messenger (2005)
Sonda je určena především k průzkumu planety Merkur, ke kterému má dorazit počátkem roku 2008. Když sonda 11. května 2005 pořídila tento snímek Země a Měsíce, nacházela se ve vzdálenosti 18,4 milionů kilometrů od naší planety. I z takové dálky lze na snímku rozeznat na osvětlené polokouli Země oblačné pásy mezi Jižní a Severní Amerikou.
Stránky projektu: http://messenger.jhuapl.edu/
|
